Filosofické dílo, sv. II. - Juliiny otázky a další eseje.

Kód: 702
Neohodnoceno
398 Kč –40 %
BondyFD2
398 Kč –40 % 239 Kč
Skladem (> 5 ks)
Egon Bondy
Juliiny otázky (1970) a deset dalších esejů ze 70.-90. let, v nichž autor rozvíjí svou nesubstanční ontologii a další témata.
410 str.,
váz.,
DharmaGaia,
2.vydání 2007, ISBN 978-80-86685-22-9

Detailní informace

Detailní popis produktu

 

K dispozici jsou již jen poslední kusy, které mají otěrem lehce poškozenou obálku. Knihy jsou jinak v perfektním stavu.

II. svazek uvádí esej Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. "Doslov" (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii(1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční atheismus a nesubstanční theismus (1981). Dopis příteli (1983),Odpověď doktoru theologie (1984), Výhledy (1986), Další bod (1990) a Ontologie beze všech určení (1991).

V sérii filosofických esejů napsaných v 70. a 80. letech Bondy pokračuje ve filosofické detektivce, kterou začala Útěcha z ontologie. Artificiální bytosti jako smysl existence lidstva; etický nihilismus konečné rychlosti světla; milost a spasení pro ateisty; prázdnota, která je plností všeho. Zdánlivě nesourodá a absurdní směs provokativních úvah začne dávat dobrý smysl v kontextu stále aktuálnějších problémů. Rozsáhlý esej Juliiny otázky se zabývá vztahem etiky a technologií, zejména umělé inteligence a jiných možností modifikace člověka. Narážíme zde i na etické reflexe stále rozvíjených fyzikálních teorií o holistické povaze vesmíru. Další texty od 70. do poloviny 80.let zkoumají možnosti dialogu mezi náboženskými a nenáboženskými přístupy ke světu, a stávají se tak inspirací pro jedno z nejžhavějších témat kulturní globalizace - snahu o shodu mezi lidmi různého vnitřního založení či z odlišného kulturního prostředí. V esejích z přelomu 80. a 90. let Bondy řeší problém vztahu vědy a filosofie, rozpracovává svoji nesubstanční ontologii a opírá ji o buddhistický pojem prázdnoty. Všechny úvahy spojuje neustálá kritická společenská reflexe a analýza mocenských elit na Východě i na Západě.

"Základním, určujícím a nejvýznamnějším problémem třetího tisíciletí n. l. nebude expanze do vesmíru, ale hledání odpovědi na to, proč tu vůbec lidstvo je a proč tu vůbec má i být dál. Hledání důvodu pro existenci lidstva a smyslu existence lidstva. S touto otázkou je lidstvo konfrontováno poprvé, ale začíná a bude s ní konfrontováno s neoddiskutovatelnou naléhavostí."

 

 

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Přidat komentář
Nevyplňujte toto pole: